Českotřebovský alternativní klub podporuje grafik z „umprumky“
Ústí n. O./Česká Třebová – K českotřebovské kulturní scéně už jedenáctým rokem neodmyslitelně patří klub Modrý trpaslík. Z bývalého disco klubu v prostorách krytu se stala vyhledávaná alternativní scéna, která každý měsíc nabízí nejen koncerty, ale také divadelní představení, autorská čtení či výstavy. Od samého počátku spolupracuje s klubem vedoucí grafického designu orlickoústecké Střední školy uměleckoprůmyslové Bohuslav Špaček. A právě jeho autorské ilustrace jsou nyní v Trpaslíku vidění.
Drží vysokou úroveň
„Klub zakládali lidé z umělecké skupiny Triarius, spolupracuji s nimi od úplného začátku. Jde o to, že všichni dělají dobrovolně, a díky tomu si klub drží vysokou úroveň dramaturgie i na tak malém městě. Co se týká mne, tak vytvářím každý měsíc plakát a letáky s autorskými ilustracemi, které jsou i motivem současné výstavy,“ bilancuje uplynulé desetiletí Modrého trpaslíka a svůj podíl na něm Bohuslav Špaček.
Jeho ilustrace přitom prošly výrazným vývojem. „Nejprve jsem vytvářel černobílé plošné nebo lineární kresby a vycházel jsem z finančních možností tisku. Tehdy dvě A3 lepené na plakátnici vedle sebe. Z dnešního pohledu prostě hrůza,“ komentuje s humorem Bohuslav Špaček a pokračuje: „Později se plakáty tiskly na ofsetu na dvě barvy a tehdy jsem s oblibou využíval černou barvu v kombinaci s jednou výraznou přímou barvou. Tady se mi otevřely možnosti využít rastru a kvality ofsetového tisku.“
Další etapou ve tvorbě Bohuslava Špačka byly ručně překreslované koláže a později motivy postavené na typografii. „Ještě později se mi s přechodem z ofsetu na digitální tisk otevřely možnosti plnobarevné ilustrace. V tu dobu jsem kreslil charakterové ilustrace, kde se různě proměňovala postava Trpaslíka, a tak je tomu až dodnes. V současnosti je to postavička malého semaforu,“ doplňuje vedoucí grafiků na „umprumce“.
„Je to tak někde mezi“
Ve středu 28. září doplnil vernisáž výstavy koncert slovenského tria Talent Transport, které má za sebou mimo jiné spolupráci s Janou Kirschner a žánrově se pohybuje na hranici jazzu, art rocku, popu a současné vážné hudby. Pro Bohuslava Špačka byla výstava příjemným zpestřením náročné pedagogické práce. „Je fakt, že volnou tvorbu nejsem úplně schopen zvládat plnohodnotně s učením, rád bych se k ní ale vrátil. Co se mi ovšem daří, je kombinovat komerční grafiku a učit. V této oblasti nacházím neustále nové možnosti a učím se novým věcem. Osobně se necítím být ani umělcem, ani plnohodnotným grafikem a ani čistě učitelem. Je to tak někde mezi,“ uzavírá Bohuslav Špaček.
