Čtyřicet studentů vyrazilo po stopách utrpení
Osvětim/Ústí n. O. – V nespočtu exkurzí, které pořádají pedagogové Střední školy uměleckoprůmyslové v Ústí nad Orlicí pro své svěřence, už pátým rokem figuruje jednodenní zájezd do Osvětimi. Každoročně je o tuto exkurzi značný zájem a výjimkou nebyl ani letošek – po stopách patrně největšího kolektivního utrpení v moderních dějinách vyrazilo hned 40 zájemců. Zpátky si ve středu večer vezli nejen řadu poznatků, ale především silný zážitek.
Přes čtyři hodiny prohlídek
Čtyřicetitisícové polské město nedaleko hranic s Českem se stalo ztělesněním holocaustu, jeho symbolem. Z šesti milionů židů zavražděných nacisty za 2. světové války zemřel přibližně milion právě v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. V plynových komorách umírali ovšem také Poláci, sovětští váleční zajatci, Romové, v neposlední řadě rovněž oběti z území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.
Studenti ústecké „umprumky“ se s dějinami nechvalně proslulého vyhlazovacího tábora seznamovali bezmála pět hodin. Exkurzi náročnou nejen na cestování zahájili zevrubnou prohlídkou nejstarší části Auschwitz ve dvou dvacetičlenných skupinách. „Obě vedly výborně připravené průvodkyně, kterým patří náš dík. V porovnání s některými prohlídkami v předešlých letech jsme v tomto ohledu zaznamenali výrazné zlepšení,“ uvedla Milena Pirochtová z pedagogického sboru SŠUP, která exkurzi již potřetí spolupořádala. Její kolegyně Jana Halbrštátová pro změnu ocenila způsob, jakým k exkurzi přistoupili samotní žáci. „Po celou dobu se chovali příkladně, projevovali zájem o výklad i nabízenou literaturu, od dlouhé prohlídky je neodradilo ani nepříznivé počasí,“ uvedla vyučující, která zároveň zastává funkci výchovné poradkyně.
Vzít si ponaučení
Druhou polovinu prohlídky obstarala návštěva komplexu Birkenau (Březinka), který byl k původnímu táboru připojen v březnu 1942. V současnosti neobsahuje zdaleka všechny původní budovy, dochovaly se však některé z vězeňských domů, hlavní vstupní objekt či kolejiště včetně dobových vagónů. Naopak už jen trosky zůstaly z dvojice plynových komor.
Pro samotné studenty byla návštěva Osvětimi silným, unikátním zážitkem. O své dojmy se podělila například studentka 1. ročníku oboru Grafický design tiskovin Lucie Zamazalová. „Myslím si, že nejsem ještě úplně mentálně připravená pochopit, co se v Osvětimi doopravdy dělo, a vcítit se do kůže lidí, kteří to prožili. Například v místnosti s vystavenými vlasy obětí se mi udělalo opravdu zle. Nevím přesně proč, nejspíš protože vlasy jsou součástí každého člověka a tohle je fyzická připomínka lidí, co zde byli,“ uvedla studentka. Přidala i další osobní postřehy: „První mé pocity z tohoto místa byly: tak tohle je Osvětim? Tolik lidí tam s námi dneska bylo a úcty v nich jsem viděla minimum. Nemyslím tím naši školu, ale ostatní okolo. Je to zvláštní místo, za začátku mi připomínalo spíše turistickou atrakci.“
Dlouhou cestu autobusem vyplnila z části projekce filmu věnovaného holocaustu a krátká přednáška. S ohledem na velký zájem lze předpokládat, že bude exkurze do tábora Auschwitz-Birkenau realizována i za rok.
